Každý zaměstnavatel má k naplnění této podmínky ze zákona 3 možnosti:
a. může přímo zaměstnávat osoby se zdravotním postižením (4%)
b. nebo může odebrat zboží nebo služby od zaměstnavatele, který OZP přímo zaměstnává v podílu větším než 50% ze svého celkového počtu zaměstnanců splní-li podmínku na minimální počet 25 zaměstnanců.
c. nebo musí zaplatit finanční odvod do státního rozpočtu.
d. případně může kombinovat všechny uvedené způsoby.
Uvedené body b) a c) jsou náhradním plněním, pokud subjekt nemůže přímo osoby se zdravotním postižením zaměstnávat.
Náhradní plnění musí být dohodnuto před nákupem zboží nebo služby.
Ukázka možnosti pro zaměstnavatele, který nezaměstnává OZP – částky jsou zaokrouhleny
| Počet zaměstnanců | Nákup zboží od poskytovatele náhradního plnění | Případný odvod do státního rozpočtu, pokud nezaměstnáváte OZP nebo nenakoupíte od poskytovatele náhradního plnění |
| 25 | 180 000 Kč | 65 000 Kč |
| 50 | 360 000 Kč | 130 000 Kč |
| 75 | 540 000 Kč | 195 000 Kč |
| 100 | 720 000 Kč | 260 000 Kč |
Popis tzv. náhradního plnění
Tzv. náhradní plnění vychází z §81 zákona o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. (Výklad MPSV k zaměstnávání osob se zdravotním postižením, MPSV – Chráněný trh práce), který jednoznačně ukládá všem společnostem, firmám či organizacím, které zaměstnávají více než 25 zaměstnanců, povinnost zaměstnávat také osoby se zdravotním postižením (OZP), a to minimálně ve výši 4% podílu z celkového přepočteného počtu zaměstnanců. To znamená přibližně za každou 25 osobu povinnost zaměstnat také 1 osobu se zdravotním postižením.
Takový subjekt může tedy dle zákona:
- a) zaměstnat osoby se zdravotním postižením v pracovním poměru
- b) spolupracovat s někým, kdo tyto osoby přímo zaměstnává v podílu větším než 50 %
- c) odvést příspěvek do státního rozpočtu
nebo kombinovat všechny uvedené způsoby.
Body b) a c) jsou tzv. náhradním plněním v případě, že daný subjekt nemůže nebo nechce osoby se zdravotním postižením přímo zaměstnávat.
Jak se počítá
Platná prováděcí vyhláška vypočítává povinný nákup od subjektů zaměstnávajících OZP z průměrné mzdy v národním hospodářství tak, jak ji zveřejňuje Český statistický úřad. Pro výpočet odvodu se vždy počítá průměrná mzda v 1.-3. čtvrtletí roku, za který se odvod provádí. Za rok 2019 se bude ve výpočtech používat průměrná mzda zveřejněná počátkem prosince 2019. Za rok 2018 byla průměrná mzda za 1. – 3.čtvrtletí
31.225 Kč.
Více na https://www.czso.cz/csu/czso/prace_a_mzdy_prace
Subjekt, který nezaměstnává žádnou OZP, odvádí do státního rozpočtu 2,5 násobek této průměrné mzdy. Tj. v roce 2018 to bylo 78.062,50 Kč (např. v roce 2014 to bylo 62.948 Kč).
Druhou možností je nakoupit a uhradit ve sledovaném roce výrobky či služby od zaměstnavatele OZP ve výši 7 násobku průměrné mzdy. Za každého nesplněného zaměstnance bylo třeba nakoupit v roce 2018 za 7*31.225 = 218.575 Kč bez DPH.
Subjekt, který řeší zákonný odvod nákupem od zaměstnavatele OZP, může uplatnit maximálně nejvyšší počet přepočtených OZP u poskytovatele v daném roce zaměstnaných.
Např. zaměstnavatel OZP s přepočteným počtem 50 osoby může jednomu právnímu subjektu poskytnout „náhradní plnění“ pouze do výše 50*7*31.225 = 10.928.750 Kč bez DPH.
Pro rok 2019 zůstávají všechny výše uvedené výpočty platné. Od roku 2012 zavedl stát omezení celkového možného objemu tzv. náhradního plnění za poskytovatele ( právní subjekt) za kalendářní rok.
Kvóta se počítá jako 28 násobek průměrné mzdy v 1.-3 čtvrtletí posuzovaného roku a průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců se zdravotním postižením v roce předchozím ! Tj. kolik OZP měl zaměstnavatel v roce 2018 v evidenci, tolik může poskytnout v roce 2019.
Příklad:
Zaměstnavatel OZP, který měl v roce 2018 50 osob, má úřadem práce stanoven limit 28*31.225*50= 43.715.000 Kč pro všechny své obchodující subjekty.
Plnění zákonných podmínek se hlásí do 15.2. roku následujícího (tj. za rok 2019 do 15.2.2020) místně příslušnému úřadu práce.
Stáhnout formulář pro úřad práce
Zákon o zaměstnanosti
Od 1. 10. 2017 nabyla účinnosti novela zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zaměstnanosti“), která stanovuje, že dodavatel, tj. zaměstnavatel více než 50 % osob se zdravotním postižením, může dodat tzv. náhradní plnění pouze v případě, že nejpozději do 30 kalendářních dnů od jeho zaplacení vloží údaje uvedené níže do elektronické evidence vedené Ministerstvem práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“).
O tomto vložení úhrady přijde zákazníkovi notifikační e-mail, který musí pověřená osoba (pouze jeden e-mail) povinného zaměstnavatele do 14 dní evidenci každé vložené platby potvrdit, jinak dodavatelem vložené plnění nebude ÚP evidováno jako uskutečněné. K ročnímu hlášení se již nemusí dokládat dílčí přehledy plnění. Pro kontrolní orgány je zásadní evidence náhradního plnění u MPSV.
Změny v evidenci náhradního plnění od října 2019
Pro dodavatele i odběratele náhradního plnění je nově nutné přihlašovat se prostřednictvím kvalifikovaného systému elektronické identifikace, a to buď e-identitou nebo datovou schránkou. E-identita je vhodná pouze pro OSVČ.
Stejný postup je nutný i pro schvalování vložených dokladů. Vložený doklad není možné schválit prostým proklikem přes potvrzovací e-mail, jako tomu bylo doposud.
DULEŽITÉ! Náhradní plnění se eviduje jako splněné až po vaší akceptaci. Neodkládejte zřízení svého přístupu k novému portálu.
Více informací naleznete na stránkách MPSV.